Únor

27. únor 2016 | 07.49 |

úmor...

Tak já vám nevím, jestli je to věkem, ale rok od roku mě tenhle měsíc zmáhá víc.

Loni touhle dobou antibiotika, předloni, předpředloni...

Letos málem dvoje. Týden a dva dny (přesně) jsem byla v práci. A už zas chcípu. Co je dneska? Sobota? Už v pondělí mi bylo zle. V úterý ráno jsem se ještě statečně dopravila Klaudií do práce a - už v úterý odpoledne jela domů autobusem. Klaudii jsem nechala na Rudné. Však ona tam vydrží... Bylo mi tak zle, že jsem viděla dvakrát a moje reakční doba dosáhla rychlosti oběhu Saturnu kolem Slunce. To není ideální stav na usednutí za volant.

Ve středu jsem se dopravila k doktorce. Chtěla mi napsat antibiotika... Řekla jsem jí, ať si je nechá. Tak tu přežívám o zázvorovém čaji s citronem a medem, většinu dne prospím a těch pár chvilek, co jsem vzhůru, se tu motám jak moucha v říjnu, unavená tak, že mi dělá problém zvednout i hrnek s čajem.

Kdysi jsem slyšela hezký pořad o pověrách a jak vznikaly. Tak například, proč květnová svatba přináší smůlu. Původně to znělo: "svatba v máji - nevěsta na máry". Logicky. Holky velmi pravděpodobně hned po svatbě otěhotněly a v případě květnové svatby porod vycházel na únor. V únoru je tělo po zimě nejvíc oslabené, blbě živené (uskladněné brambory a zelí, čerstvého nic), stav celkové vyčerpanosti je dost nasnadě. A do toho ještě rodit za tehdejších podmínek... Zdechla bych taky.

Takhle jsem jen absolutně vyčerpaná, lezu po čtyřech. Nemám sílu ani na svou novou závislost - pečení chleba. Je to vážné. usmev

Ale! Kuky mě teď přišel potěšit informací, že klimatické jaro začíná prvního března.

Tak jsem se vykecala a jdu spát... usmev

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář