Sbohem

1. prosinec 2013 | 08.11 |

 Byl jednou z mých životních lásek.

Poznali jsme se, když mi bylo dvacet, jemu šestadvacet. Zrovna "seděl". Já, známá sběratelka zoufalců, si s ním začala psát, pak jsem jezdila na návštěvy, zamilovala jsem se až po uši. 

Když ho pustili, rok jsme spolu žili. Pak odešel za jinou. Málem jsem to neustála...

Po nějaké době jsme znovu navázali kontakt. Občas jsme si napsali, zavolali...

Když  mu bylo jednatřicet, měli s manželkou autonehodu. Ona to odnesla zlomenou rukou, on skončil na vozíku. 

Pořídili si malého Lukáška a byli spokojená rodinka. 

Já se mezitím rozešla se Slečniným otcem, potkala Kukyho. Kluci si sedli, my s Luckou taky měly společné téma - děti - a stýkali jsme se častěji. V létě 2007 jsme byli na společné dovolené. 

Jednou takhle v pátek (to už byla Batolečna na světě) mi přišla sms: "Co děláte o víkendu rodinko? Nechcete přijet?". Lucka už to prostě nevydržela, sbalila se a zmizela. Tak jsme tam na víkend jeli. 

Pak začal blbnout Kuky a Kája byl obrovskou oporou pro mě. 

Naposled jsme si spolu psali před měsícem, na jeho svátek. Za měsíc by mu bylo čtyřicet tři. 

Včera nás všechny opustil navždycky.

kaja

Sbohem, Lumpíku a drž mi tam místo. Nikdy na tebe nezapomenu...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (6x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší