Cukroví

9. prosinec 2007 | 12.27 |
› 

09.12.2007 18:07 - Domácí historky - trvalý odkaz

Cukroví


Vánoce. Zrušila bych to. Nebo alespoň omezila stereotypy s tím spojené. Tak třeba cukroví. Dá se přece koupit. Není sice nijak zvlášť dobré, ale poživatelné je. Malá to stejně nejí, já o to taky moc nestojím a přítel?? Ten by měl dostat tvrdou dietu. Nejlépe hladovku. 

Ještě na Vánoce před dvěma lety, dokud byla malá v jeslích, se mi před ní princip výroby cukroví dařilo úspěšně tajit. Ovšem loni už byla ve školce, tam už si děti předávají informace.
"Mami, Míša říkal, že pečou perníčky a pak si je dávají na stromeček!".
Áááááááá!!

Dobře. Začala jsem taky shánět informace. Získala jsem asi pět různých receptů na těsto, nakonec, když jsem šla nakoupit suroviny, viděla jsem v krabici Směs na perníčky od firmy Dr. Oečko. Paráda, loňské perníčky jsem přežila...

A je to tu zas. "Mami, kdy budem píct?". Sebevědomě jsem nakráčela do supermarketu a zamířila k regálu s hotovými směsmi. Nejen že to zase přestěhovali a místo požadované krabičky na mě rozverně mrkal kečup, ale regál s hledaným zbožím se pravděpodobně nenacházel nikde. Moje snaha dopídit se žádaného u zaměstnanců ve žlutém tričku s nápisem Mohu Vám pomoci přes celá záda se také míjel účinkem. "Já vám neporadím, já jsem z drogerie (pečiva, domácích potřeb, elektra, hraček...)! A byli fuč. Nakonec jsem cosi objevila, ale směs na perníčky beznadějně vyprodaná. Co teď? Plán B - hotové těsto, jakékoli, hlavně ať se dá vykrajovat. V chlaďáku poslední tři balíčky čehosi hnědého. Rybičkou jsem skočila mezi peroucí se zákaznice, jedno ukořistila a prchala k pokladnám. Teprve doma jsem si přečetla, co jsem to vlastně ulovila. Linecké těsto na pracny. 

Aha! Ale co s tím? Jak dlouho se to peče? Na kolik stupňů?? Zatímco malá v kuchyni netrpělivě chrastila vykrajovátkama, vrhla jsem se na internet pro další informace. Pracny - cukroví do formiček.  COŽE?! 

No. Zkusím to vyválet a uvidíme. Vyválet to nešlo. Drobilo se to. Nevadí, plácala jsem placičky a malá vykrajovala. O to šlo. hlavně, že si mohla vykrajovat. Upekly jsme to, překvapivě akorát, žádná připálenina. Malá ochutnala a zkonstatovala, že se nám to povedlo. Pak se na ty kousky zadívala a prohlásila: "Ale vypadají tak nějak smutně, koupíme polevu a ozdobíme je.".
Ach.
Tak zase zítra, teď už mají všude zavřeno. 
(A navíc tomu dítěti pěkně kecám....).

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář