Povídky

28. červenec 2011 | 11.03 |

Ony jsou vlastně tři. Ale Kolonie vznikla trošku jinak. Nebyla určená pro peprnet; to měl Kuky kamaráda, který se snažil dodělat si maturitu. A v češtině dostali za úkol napsat sloh, povídku, téma buď sci-fi nebo nějaké romantiko. Vybrala jsem si sci-fi. Ne, že bych nezvládla červenou knihovnu, ale... Asi by na tom bylo hodně znát, že to nepsal kluk.

Kolonie vznikla za chviličku, je to prostě taková školní práce pro prvák na gymplu. Ale dostala jsem za ni jedničku! usmev

Kolonie

Konec světa je tady. Alespoň toho světa, v jakém jsme tisíce let žili, jaký znali ještě naši rodiče. Spíš prarodiče...

Můžou za to podzemní jaderné pokusy. Zemské jádro se rozžhavilo a začalo otáčet stále rychleji. Důsledky? Smrtelné. Pro celou planetu i veškerý život na ní.

Ze začátku to nevypadalo nijak špatně. Magnetické pole zesílilo, lépe stínilo před kosmickým zářením, ubylo rakoviny kůže, lidé se mohli slunit prakticky bez rizika. Ale pole sílilo. Přestaly fungovat radary, veškerá bezdrátová komunikace... Z vyprávění babičky vím, jak strašný to byl tenkrát rok. Těch leteckých katastrof, námořních neštěstí, kolik ponorek se bez navigace ztratilo a nikdy se nenašly.

Lidé si s tím poradili. Nevím jak, tohle není můj obor. Já jsem chemický inženýr. Ale nakonec se podařilo vymyslet nějaký jiný navigační a komunikační systém a život se vrátil do vyjetých kolejí. Na chvíli...

 Čím rychleji se jádro otáčelo, tím více tření vznikalo, Země se rozpalovala zevnitř. Prakticky začala tát. Dávno nečinné sopky se probudily, kontinenty opět začaly putovat, vysychaly potoky, řeky, jezera, moře. Nakonec vyschly i oceány. Naučili jsme se vyrábět vodu uměle. Zahynula všechna zvířata, rostliny... Naučili jsme se vyrábět kyslík i potraviny. Dnešní život na Zemi je chemický od začátku do konce. Vzduch, který dýcháme, jídlo, které jíme, voda, kterou pijeme, to všechno je práce chemických továren. Jen ta země, po které chodíme, je ta pravá, ta původní. Rozpálená země...

 V předminulém století byla nedaleko za hranicí Sluneční soustavy objevena planeta, na které by se při troše snahy (a chemie) dalo žít. A lidstvo se snažit začalo. Už bylo naprosto jasné, že Zemi nezachráníme.

 Planeta – tedy spíš planetka – byla oficiálně nazvána Kolonie. Mnoho týmů předních specialistů hodně desetiletí pracovalo na jejím přizpůsobení lidským potřebám. Atmosféra i půda byly vyčištěny, tamní rostlinstvo geneticky pozměněno, aby produkovalo správné množství kyslíku ve správné koncentraci, pokusně se začaly chovat pozemské druhy zvířat.

Když se v Kolonii první člověk prošel venku bez skafandru, celou Zemi zachvátila euforie.

 Pak přišli ke slovu ekologové. Propočetli, kolik obyvatel je Kolonie schopna uživit a číslo, které jim vyšlo, bylo zoufale nízké. Z jedenácti miliard obyvatel Země se bude moci vystěhovat jen každý desátý. Co nastalo poté, když tato informace pronikla na veřejnost, si neumíte představit. Nebo možná umíte. Planetu jsme zničili, ale lidská povaha se nezměnila.

 Bylo stanoveno, že přednostně se vystěhují lidé absolutně zdraví, bez tělesných vad, aby se na Kolonii založila nová, čistá lidská rasa. Najednou se vyrojila spousta anonymních udání a nařčení, že pan X. sice vypadá bez vady, ale jeho babička zemřela na dýmějový mor v blázinci... A právě v tuto dobu Kolonie dostala spoustu dalších jmen. "Nedostupná" od těch, co si byli vědomi, že z nějakého důvodu nemají absolutně žádnou šanci dostat se třeba jen do širšího výběru, "Naděje" od většiny ostatních. A "Jistota", samozřejmě. Tak jí říkali ti, kteří měli přestěhování naprosto jisté.

 Já byl jeden z těch, pro něž se Kolonie stala Jistotou. Jak už jsem říkal, jsem chemický inženýr. Ve svém oboru se vyznám, mám ho rád. Dostal jsem na starost kontrolu atmosféry a její případnou úpravu. Jako většině nezbytných odborníků, i mně se podařilo vyjednat přesídlení také pro mou rodinu. Žena se synem už jsou na Jistotě. Jen pro mě stala Nedostupnou...

 Vrátil jsem se na Zemi, abych se pokusil přesvědčit mou babičku, která mě vychovala, když jsem ztratil rodiče, aby odletěla se mnou. Získat povolení k vystěhování pro ni byl skoro zázrak. Ale babička odmítla. Prý se na Zemi narodila, na Zemi zemře. Přemlouval jsem ji tak dlouho, až bylo pozdě. Lety mezi Zemí a Kolonií musely skončit. Zemská atmosféra už je tak rozžhavená, že jakýkoli pokus o průlet je jistá sebevražda.

 Každou noc ležím na rozpálené zemi a hledím na nebe plné jasných hvězd. Nejvíce mezi nimi září Vytoužená. Vzpomínám na ženu, na malého a doufám, že v tu chvíli myslí i oni na mne.

 Nebude trvat dlouho a rozžhavená Země vybuchne. Při pohledu na nebe na Kolonii to bude vypadat jako nádherný ohňostroj. Věřím, že se v tu chvíli moji blízcí za mě pomodlí...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Povídky soninka®pise.cz 28. 07. 2011 - 11:17
RE: Povídky jirka 28. 07. 2011 - 12:12
RE(2x): Povídky newold®blbne.cz 28. 07. 2011 - 12:48
RE(2x): Povídky lentilka 28. 07. 2011 - 14:33
RE: Povídky newold®blbne.cz 28. 07. 2011 - 12:47
RE(2x): Povídky lentilka 28. 07. 2011 - 14:34
RE: Povídky kocourkovakocicka®pise.cz 28. 07. 2011 - 12:54
RE(2x): Povídky lentilka 28. 07. 2011 - 14:35
RE: Povídky am®pise.cz 28. 07. 2011 - 13:39
RE(2x): Povídky kocourkovakocicka®pise.cz 28. 07. 2011 - 13:47
RE(2x): Povídky lentilka 28. 07. 2011 - 14:37
RE(3x): Povídky am®pise.cz 28. 07. 2011 - 19:50
RE(4x): Povídky lentilka 28. 07. 2011 - 20:30
RE(2x): Povídky furie®blbne.cz 28. 07. 2011 - 18:41
RE(3x): Povídky am®pise.cz 28. 07. 2011 - 19:50
RE(3x): Povídky lentilka 28. 07. 2011 - 20:30
RE: Povídky furie®blbne.cz 28. 07. 2011 - 18:42
RE(2x): Povídky lentilka 28. 07. 2011 - 20:31
RE: Povídky orchidejka®pise.cz 29. 07. 2011 - 23:21
RE: Povídky sargo®pise.cz 29. 07. 2011 - 23:49
RE(2x): Povídky hospodynka®pise.cz 30. 07. 2011 - 20:56
RE: Povídky svesticka®pismenkuje.cz 01. 08. 2011 - 01:16
RE: Povídky dark®pismenkuje.cz 03. 08. 2011 - 17:28